Byla to zakladatelka anarchistických partyzánů a členka ukrajinských anarchistických skupin.
Narodila se v ukrajinském městě Alexandrovsk v roce 1885. Její otec byl hrdina Rusko-Turecké války. Marija odešla z domu ve svých 16, živila se hlídáním dětí, jako prodavačka a nakonec jako dělnice, kde myla láhve na vodku. Zde se také připojila ke skupině místních anarchokomunistů. Díky své mladosti rychle přijala silně militantní postoje.
Její spisy, dopisy a eseje se nedochovali, ale co se oni ví, tak že měla velmi charismatické projevy. Neustále nosila černé oblečení, které zdůvodňovala jako součást své filozofie. Silně propagovala nenávist k soukromému vlastnictví, což byla jedna z věcí, kvůli kterým se vykašlala na spolupráci s bolševiky.
Za svou teroristickou činnost (bombové útoky, bankovní loupeže apod.) měla dostat trest smrti, ten jí ale ,,zmírnili na doživotí´´. V roce 1910 měla být vypovězena na Sibiř, ale podařilo se ji uprchnout do Japonska. Odtud utekla do USA, Španělska a zakotvila v Paříži, kde si vzala polského anarchistu Bzhosteka Wiltolda.
Když vypukla Ruská revoluce opustila Francii a vrátila se do Petrohradu, kde organizovala demonstrace, také měla proslov na pro-anarchistické demonstraci v Kronštadtu. Poté odjela zpět do svého rodného města Alexandrovsk. Tam se snažila organizovat anarchistickou skupinu- zastrašovali městské úřady, zejména armádní důstojníky a hospodáře, kteří se bránili přerozdělování půdy.Chtěla zrušit všechny státní instituce. V jejím rodném městě vládla silně nacionalistická vláda, která chtěla udržet ,,pořádek´´ a bránila se ,,podvratným´´levičáckým, zejména anarchistickým, akcím. V srpnu 1917 vyloupila její jednotka vojenské skladiště v Orchivu, následně zaútočila na městský pluk, který odzbrojila a všechny jeho důstojníky popravila. Většina kořisti byla dána na podporu ukrajinské revoluce N. Machna.
Společně s Nestorem Machnem přebudovávali společnost v městě Alexandendrovsk. S podporou černé gardy(ozbrojení dělníci, prosazující anarchismus) se Machno stal zástupcem Nového revolučního výboru a Marija byla jmenována do funkce zástupce náměstka. Machno později odstoupil, kvuli tomu, že se mu skupina zdála málo radikální. Historici uvádějí že myšlenky Mariji Machna často ovlivňovaly.
Po těhle skušenostech ji bolševici finančně podpořili, aby svou změnu systému provedla i v jiných městech. Nakonec ji stejně bolševická vláda obvinila za drancování a neposlušnost. Při soudu ji byly zakázány veškeré politické aktivity. Marija odjela do Huliai Polák, což bylo autonomní anarchistické území, vytvořené N. Machnem.
V červnu 1919 byla bolševiky Machnova armáda zakázána. Marija zorganizovala partyzánskou skupinu, sešla se se svým manželem a pořádali teroristické ůtoky a sabotáže proti bolševikům. 16. Září 1919 ji i jejího manžela chytli a zastřelili
Žádné komentáře:
Okomentovat